Jan Kubelík řečí svého písma

Grafologický portrét osobnosti

Jan Kubelík (1880 – 1940), vynikající houslový virtuos.

Setkání s písmem Jana Kubelíka bylo pro mě velmi zajímavé a obohacující.
Postupně se mi odkrývala osobnost, v níž se snoubí obrovská životní energie s vnitřní sebedisciplínou a touhou přesáhnout sebe sama.

K jeho rukopisu mě přivedla práce na grafologickém portrétu, který jsem připravovala pro cyklus České televize „Česká houslová škola“. Při rozboru jsem vycházela především z dopisů z roku 1900 a 1922.

Kubelík-rukopis1
Kubelík-rukopis2
Kubelik-podpis
Kubelik1a

Nejvýraznější povahové rysy osobnosti Jana Kubelíka

Životní energie a rozmach

Z rukopisu Jana Kubelíka vystupuje značná vitální síla, monumentální vzmach energie a rozlet k velkolepým ideálům. Patrná je dynamičnost, energičnost, průbojnost a údernost. Též výdrž a houževnatost.

Výrazné přepětí v osobnosti ústí do vznosného vzepětí sil k výkonu. Odráží jeho touhu přesáhnout sebe sama a spíš jej motivuje a podněcuje, než že by jej vyčerpávalo.

Houževnatost a tah k cíli

Objevuje se i vnitřní hnanost s palčivou touhou dostát vysokým nárokům, které na sebe klade. Zřejmě se mu dařilo dosahovat svých cílů, protože kromě houževnatosti a nezdolnosti je v něm i odvaha, bojovnost, hned tak něco jej „nezlomí“ a překážky pro něho byly spíš výzvou k překonávání, než brzdou v rozmachu.

V Janu Kubelíkovi je i neústupnost či zatvrzelost ve smyslu, když se pro něco rozhodl, zřejmě z toho těžko slevoval a dělal vše pro to, aby své rozhodnutí naplnil. Ve svých aktivitách se emočně angažoval a jako by se „zakousl a nepustil“ dokud svůj záměr neuskutečnil.

Kubelik2
Kubelik4

Výkon naléhavější než odpočinek

Plně pohlcen svými činnostmi mnohdy nenaslouchal svému tělu, a mohl tak přehlížet třeba signály únavy. Jako by ho cosi z nitra stále pohánělo dál – k aktivitám, intenzivním výkonům, k dalšímu překonávání hranic. Pravděpodobně neuměl příliš odpočívat.

Proměna rukopisu v čase

Zajímavé je srovnání dvou rukopisů vzdálených od sebe dvaadvacet let. V dopise z roku 1900, kdy bylo Janu Kubelíkovi dvacet let, je zvýrazněna rozmanitost prožívání, schopnost citově se naladit a prožívat v emočních nuancích. V pozdějším dopise z roku 1922 se vedle ještě většího elánu objevuje také více vnitřní stability, pevnosti a jistoty.

Dokonce se dá překvapivě říct, že mu s narůstajícími léty sil spíše přibývalo a překypoval energií.

Závěrečné zamyšlení

Nesmírný životní elán Jana Kubelíka v kombinaci s vnitřní sebedisciplínou a touhou po sebepřesažení osobnost přímo předurčovaly k obdivuhodným výkonům – výkonům prodchnutým bohatou citovostí, vitalitou a výrazně osobitým sebevyjádřením.

Jak portrét vznikal

Při rozboru rukopisu jsem využila metodu celostních znaků psychologie písma. Zabývala jsem se písmovým obrazem, pohybem a formou, fixací, rytmem, individuálností a harmoničností, včetně vybraných jednotlivých znaků a zvláštností daného písma.
Z popsaných znaků jsem pak vyvozovala významy a psychologické interpretace.
Výsledkem byla závěrečná syntéza – grafologický portrét osobnosti pisatele.

Kde můžete portrét zhlédnout

Grafologický portrét se v tomto díle o Janu Kubelíkovi objevuje od 18:08 minuty. Celý díl z cyklu „Česká houslová škola“ je na ČTart ke zhlédnutí zde.

Zdroje fotografií a rukopisů:

Fotografie: Wikimedia Commons, public domain
Rukopisy: Uloženo v Národním muzeu, Českém muzeu hudby v Praze

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru